Vnímám jako hlavní problém současné doby to, že hodně lidí si již neuvědomuje, že jako lidstvo jsme všichni “jeden stejný organismus” a pokud se budeme snažít zničit/zabít část národu válkou, ubližujeme tak i sobě. Slovní jednání, i když může být z počátku nenávistné, je stále menší akt nenávisti, než zabíjení a ničení samotné. Proto vnímám diplomacii a zvýšení poptávky a volání po slovním jednání jako lepší krok, než podporovat více a více zbrojení, zabíjení, vojenský průmysl a zájmy toho, kdo na celém tomto výrazně (finančně a sférou vlivu) profituje. (doplňte si sami) Názory, že nejde jednat, mi připadnou liché (i když jsou v naší republice hojně rozšířené). Když něco nejde, tak to zkusím znovu, třeba trochu jinak a neříkám po několika neúspěšných pokusech, že je to nemožné. Obzvláště pokud je to důležité, budu to zkoušet opravdu mnohokrát možná i nekonečněkrát, než abych se uchýlil k tomu, že bych chtěl druhou stranu dlouhodobě zabíjet/ničit. Doufám, že mě za tento post opět někdo neonálepkuje jako dezoláta, nebo ruského trolla, protože když si to znovu přečtete, je to napsané neutrálně a platí pro obě strany, nebo lépe pro všechny zůčastněné strany.