Kdo by chtěl proboha takovou dovolenou?
Proč někdo píše o dovolené s prací na plný úvazek? To už se lidi úplně pomátli? To jako že pojedu na dovolenou v montérkách nebo obleku, nebo ještě lépe, vezmou sebou svého šéfa? A nebo budou na dovolené řešit práci vzdáleně přes mobil? To už zas tak nereálný není, a možná trochu naráží na to co bych zde rád spáchal se slovy dovolená a práce. Možná ještě přidejme slovo zaměstnání, ať je to zajímavější.
Čeština mě v tomto moc baví. Dokáže ve slovech opravdu zachytit jejich původní význam, který je sice časem měněn a ohýbán systémy, které v různých období společnosti vládnou, ale stále tam je viditelný a slyšitelný.
Dovolená
Rozeberme třeba slovo dovolená. Co znamená dnes? Že nám šéf po dlouhém přemlouvání dovolí týden nepracovat a my můžeme tak na naši vysněnou dovolenou do Chorvatska, kde ležíme týden před hotelem na pláži a rolujeme facebook a instagram? A hlavně aby měli v tom hotelu na pokoji taky telku, co bychom jinak po večerech dělali?
Ne, nemyslím si, že takovýto obraz mají všichni a také netvrdím že jsem odborník na český jazyk a vím, co je původní a dnešní význam slova dovolená. Onen slyšitelný a viditelný původní význam slova je asi subjektivní záležitost a z této roviny jej chci i popisovat. V mým pojetí to totiž není “flákací” exotická dovolená, dovolená v plážovém resortu, nebo dovolená za poznáním a lovem fotografií turistických míst. No přece když ukážu tu fotku před Taj Mahal, budou si mě moji přátelé více vážit? Po čase se dá zjistit, že takovýto like na facebooku je pouze jeden bit v elektronickém světě, ale od skutečného mít rád je dost vzdálený.
Pro mě znamená slovo dovolená čas, kdy si dovolím odpočinout a uzdravit se. A nebo jinak, dovolím si poznávat a mít rád sám sebe.
Á co ta práce na plný úvazek?
Práce na plný úvazek
Z takové dovolené se pak snadno stane celkem těžká dřina na plný úvazek. A takovou práci dost často nejde dokončit pomocí týdenní brigády v Chorvatsku, ale potřebuje náležitý čas a pozornost. A proč vlastně někam jezdit? Vždyť práci na sobě můžu dělat i doma. Ano a myslím, že je to nejlepší varianta takto pracovat doma, nebo lépe všude a nebo ještě “lepšeji” je to jedno kde😁. Každý to máme jinak. Pro mě je to v prostředí jiné kultury jednodušší, tedy alespoň zpočátku.
Dost často totiž práce na sobě znamená identifikace a nabourávání zajetých neprospěšných vzorců a tím, že jsem v prostředí, kde je všechno úplně jinak, lépe tyto vzorce vidím a lépe se mi změna přijímá.
A proč jen zpočátku?
No návrat do reality je jiná kapitola. Popsal bych to asi tak, že tím co si člověk ulehčí na začátku procesu – změnou prostředí – tím těžší je návrat do reality. Člověk si pak může připadat jako mimozemšťan😁 Ale já v tom mám takovou analogii. Když jdu do autoškoly, také se nejdříve učím v trénovacích, lehčích podmínkách a až složím zkoušku, jdu na ostro do reálného provozu. Stejně tak si ulehčím změnou prostředí v seberozvoji, natrénuji a pak mě čeká zkouška – návrat do reality. A poté řízení v ostrém provozu. No a to víte že čas od času může přijít i bouračka a může to být pěkný držkopád. Třeba protože jste zvyklí jezdit na levé straně a za půl roku to přijmete za tu pravou stranu kde jezdit, ale tady se pak člověk vrhne do provozu a zjistí že všichni jezdí po opačné straně😵. A nebo pro to, že jste si neporozuměli na křižovatce s jiným účastníkem provozu.
A co to zaměstnání?
O tom zase někdy příště. Teď už nemám čas o tom psát a už vůbec nemám čas rozebírat význam slov a myšlenek. A ty asi ani nemáš čas to číst, ráno musíme vstávat do zaměstnání …